„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám…“ Slova této známé koledy mi zněla ještě dlouho v uších, protože během koledního dne jsme ji zpívali snad stokrát. A právě o naší koledovací premiéře bude dnešní článek.
V podstatě to byla pětičetná premiéra – protože jsme měli pětičlenný tým koledníků (dva dospělí a tři děti) a každý z nás se do ulic vydal poprvé v životě. Naše děti byly předškoláky a zvládly koledování na jedničku.
Týden ve znamení příprav
Ještě než začal týden příprav, požádala jsem jednu známou, aby nám upravila bílé prostěradlo do podoby pláště, pokud možno rostoucího. Nepotřebné prostěradlo přehnula, udělala v něm tunýlek a provlékla šňůrku a hlavní tříkrálová proprieta byla na světě.
Ve čtvrtek jsem zašla na faru, abych si domluvila okruh koledování a vyfasovala zapečetěnou pokladničku. Dostala jsem k ní také mapku, letáčky ke sbírce a cukříky do kávy pro štědré dárce. Plus šátek a vstup do nedalekého wellness pro koledníky.
Den před sbírkou jsme s manželem připravili kometu obalenou zlatavou fólií na tyčce, přilepili tavnou (alias tajnou podle Žofky) pistolí zlatavé šňůrky k velbloudům, které jsem koupila v hračkářství. Děti je pak měly pověšené jako miniaturizovaný dopravní prostředek kolem krku. Nachystala jsem košíček na cukříky a pokladničku s falešnými diamanty a čokoládovými mincemi pro děti štědrých dárců.
Vyrážíme
Předpověď počasí nám dvakrát nepřála – mělo být zataženo a pršet. A taky že jo. Cestou do kostela, kde probíhala slavnostní mše za koledníky, nám už lehce navlhla papírová koruna, ještěže jsme s Žofkou měly deštníky. Poprchání ustalo poté, co naše skupinka došla k první bytovce, a vydrželo to cca ke koledování u posledního domku.
Na obyvatele našeho města jsme se vrhli s vervou, nevynechali jsme ani jeden zvonek. Stačilo se na nás jen podívat a všem bylo jasné, že přišla tříkrálová sbírka. Nemuseli jsme se nijak zvlášť představovat, většina měla nachystaný nějaký finanční obnos.
Tam, kde nám neotevřeli, jsme zanechali alespoň informační letáček s pokyny, jak přispět prostřednictvím bankovního převodu.
Na co jsme letos vybírali?
Co se týče vybraných prostředků z letošní sbírky Oblastní charity Tišnov, největší část bude použita na dofinancování obnovy vozového parku pro Pečovatelskou a Odlehčovací službu, vybudování zázemí pro terénní služby (jezdí třeba k našemu sousedovi, který je na vozíčku), vybavení nových prostor poradny Porta, domácí hospicovou péči, dobrovolnické centrum, humanitární sbírky, Sociální rehabilitaci Skryje, podporu Fond individuální pomoci a Charitní záchrannou síť.
V rámci záchranné sítě byla podpořena maminka z azylového domu, která nacházela útočiště v azylovém domě a s penězi sotva vycházela. Její situace se po narození dítěte zhoršila a tak jí byly poskytnuty prostředky pro pořízení dětského oblečení, plánek a kosmetiku.
Našemu týmu se celkem podařilo v pokladničce nastřádat 5 871 Kč.
Pozor, vyletí ptáček
A ještě poznámka téměř na závěr: Poté, co naše skupinka vyšla z kostela, že začne koledovat, nás oslovila paní Ptáčková z regionální Tišnovské televize, zda by mohla jít se svou kolegyní chvíli s námi, aby si natočila video, které pak sestříhá do reportáže. Souhlasili jsme, a tak část našeho koledování můžete vidět zde na YouTube kanále Tišnovské televize.
Co uděláme příště jinak
Téměř vždy se najde prostor pro zlepšení – v našem v případě je to ponaučení, abychom nepodcenili teplé oblečení i při teplotách nad nulou (dvojí vrstva kalhot – softshellky s kožíškem nestačily). Určitě bych si zkontrolovala, jak sedí koruna, která Žofce padala co chvíli (příště zajistit sponkou nebo vymyslet vlastní korunu). A možná bych zařadila častěji pauzy na jídlo.
Odměna pro koledníky
Několik dárců mělo pro děti připraveno pár sladkostí, cukroví nebo ovoce. Jak jsem psala už výše, koledníci od organizátorů sbírky dostali šátek a jednorázový vstup do bazénu plus pro ně bylo zajištěno promítání pohádky. Ale největší a nejhřejivější odměna stejně nešla vidět, dotkla se našeho srdce.
Jsem žena s křížem nadnášeným vírou. Předávám své zkušenosti všem, kteří v životě s něčím bojují anebo hledají inspiraci na život s vírou. Více o mně v mém příběhu 🙂