I přes to, že jsem prožila velmi krásně Jubileum (viz předešlý článek), nepatřila národní pouť do Říma ani aktivity spojené s jubileem mezi mé top prožitky a zážitky v duchovní oblasti. Těmi se pro mě stalo několik událostí, o kterých jsem se zatím příliš nerozepisovala. Ráda bych je proto vypíchla takto zvlášť.
Období, kdy měním kalendáře, mě naučilo zastavit se a reflektovat uplynulý rok. Několik let se nám daří s manželem takto přibržďovat při tvorbě každoroční koláže z fotek nejvýznamnějších událostí naší rodiny – letní a zimní dovolené, výročí narozenin, svatby, pohřby, pracovní úspěchy, setkání, nástup do školy… Všechno se odráží na v našem rámečku v předsíni, kam padne většinou první zrak návštěv.
Seminář Otcovo srdce
Topka patří semináři Otcovo srdce, který jsem absolvovala v plném rozsahu během srpna na Velehradě. Několikadenní duchovní obnova mě dostala. Slyšela jsem na ni plno pozitivních ohlasů ze svého okolí, ale má očekávání byla přebita realitou. Nečekala jsem totiž, že během pár dní se podaří totálně překopat můj vztah s Bohem Otcem a že Ho konečně přestanu vnímat jako někoho přísného s napřaženou trestající rukou.
Seminář, na kterém jsem prolila kýble slz mi pomohl jak po duševní, tak zejména duchovní stránce. Průlomovou se pro mě stala meditační modlitba v zahradě mého srdce, o které jsem se rozepsala v tomto článku. Díky ní jsem byla schopna zakusit skutečnost, že jsem milované Boží dítě. Prostě láska bez podmínek, bez nutnosti zásluh, přijetí.
Konference Že(h)nám
Velkým milníkem pro mě bylo uspořádání konference Že(h)nám. Nápad, který se mi podařilo zrealizovat díky kamarádce Magdaleně Volkové (rozhovor s ní zde). Společně se nám podařilo vymyslet koncept konference, Magda oslovila přednášející a zajistila sponzory, já komunikovala s Brněnským biskupstvím a přihlášenými ženami.
Výsledek se podle mého vnitřního pocitu velmi vydařil a potvrdily to i nadšené reakce účastnic. Dvě skvělé přednášející se věnovaly roli ženy v církvi a ženské spiritualitě, po synodních skupinkách se sdílením zkušeností účastnic následovala panelová diskuze a po ní řada zajímavých workshopů. Byla jsem ráda za ranní chvály a také doprovodný program tombolou a prodejem knih i originální fotokoutek. Jsem vděčná za každou přiloženou pomocnou ruku tišnovských farnic.
Duchovní obnova dle Sieverse
Posledním pro mě osobně velmi důležitým milníkem byla cca 10týdenní duchovní obnova dle Sieverse s knězem Petrem Benešem ze Židenické farnosti (Brno) za spoluúčasti komunity Emmanuel. Započala v roce 2024, avšak její hlavní část se odehrála v letošním roce v naší farnosti v Tišnově.
Obnova zahrnovala sérii promluv, chval, modliteb, včetně modlitby přímluvné, generální zpověď, diskuzi a sílení ve skupinkách, domácí samostudium a rozjímání nad Písmem a závěrečné vyslání s vylitím darů Ducha svatého.
Naše skupinka se vyprofilovala jako velmi přátelské a přijímající společenství, kde nám spolu bylo dobře. Podařilo se vytvořit bezpečné prostředí. V této otevřené atmosféře pokračovalo scházení většiny členů s frekvencí 1x za 14 dní včetně prázdnin až doteď. Naše skupinka mě motivuje ke studiu vybraných úseků Bible, nad kterými se společně zamýšlíme a diskutujeme.
Tyhle tři okamžiky pro mě byly v letošním roce klíčové. Cítím v nich potenciál ke změně, která se promítne do několika mých nadcházejících let.
Jsem žena s křížem nadnášeným vírou. Předávám své zkušenosti všem, kteří v životě s něčím bojují anebo hledají inspiraci na život s vírou. Více o mně v mém příběhu 🙂